Od výskytu viru Covid-19 a celosvětových snah o minimalizaci šíření infekce v populaci se znovu zaměřila pozornost na stanovení opatření, která lze přijmout ke snížení rizika přenosu respiračních virů vzduchem, včetně viru Covid-19, v řadě vnitřních prostředí, kde dochází k těsnému kontaktu.
Existují důkazy, že vysoce účinné filtry pevných částic (HEPA filtry) mohou sloužit jako účinné doplňkové opatření k odstranění částic Covid-19 z vnitřního ovzduší. Je však důležité rozlišovat mezi různými systémy filtrace vzduchu na trhu a určit, které jsou dostatečně účinné, aby zajistily odstranění malých částic virů, jako je Covid-19.
Důležitou součástí určení, které systémy čištění vzduchu používají vhodné filtry, jež mohou zajistit filtraci virů a bakterií přenášených vzduchem, je klasifikace podle evropské normy 1822 (EN1822). Ta poskytuje zkušební normu pro rozdělení filtrů na částice do různých tříd účinnosti.
Zde uvádíme přehled klasifikace EN1822 a její význam při zvažování, které systémy filtrace vzduchu použít jako opatření ke snížení rizika přenosu Covid-19 v interiéru.
Jaká je klasifikace EN1822?
Klasifikace podle evropské normy 1822 byla vyvinuta koncem 90. let 20. století a je považována za revoluční, protože umožňuje určit absolutní minimální účinnost systému pro částice bez ohledu na jejich velikost, včetně procenta částic, které dokáže ze vzduchu odstranit. Poskytuje podrobné informace potřebné k určení, jak dobře dokáže filtr v konkrétním systému filtrace vzduchu chránit před přenosem infekce vzduchem, a pomáhá tak vybrat, který systém filtrace vzduchu by měl být použit jako účinné opatření pro prevenci kontaminace.
V roce 2000 vstoupil v platnost zkušební protokol EN1822, známý také jako test MPPS (Most Penetrating Particle Size), který se stal nejpřísnější a nejrobustnější normou pro hodnocení účinnosti vzduchových filtrů na světě.
Klasifikace podle normy EN1822 se skládá ze dvou částí zkoušky, která zahrnuje:
Část 1: Zjistěte, jaká velikost částic proniká filtrem HEPA nejrychleji;
Část 2: Testování HEPA filtr pouze na základě velikosti částic stanovené v části 1, aby se určila účinnost při různých rychlostech proudění vzduchu, simulující praktické provozní podmínky při různých rychlostech ventilátoru, protože účinnost závisí na rychlosti proudění vzduchu.
Tímto způsobem testování filtračních médií lze získat informace o účinnosti v absolutně nejhorším případě, kdy je filtr testován na zachycení částic nejobtížnější velikosti a rychlosti, na rozdíl od starších testů, které zjišťovaly pouze to, zda filtr dokáže zachytit částice o velikosti 0,3 μm nebo větší, které tvoří pouze zlomek znečištění ovzduší.

Testy prováděné podle klasifikace EN1822 jsou v zásadě podstatně důkladnější metodou stanovení účinnosti než jiné testy, které se používaly v minulosti, a měly by být zlatým standardem klasifikace, kterou výrobci používají k prokázání účinnosti filtrů používaných ve svých čističkách vzduchu. To by poskytlo některé z nezbytných záruk, že systémy používají filtrační médium, které je vhodné pro použití v boji nejen proti přenosu Covid-19, ale také proti širokému spektru virů, bakterií a dalších ultrajemných částic o velikosti menší než 0,3 μm.
Jak se filtry testovaly před zavedením normy EN1822?
Před zavedením normy EN1822 se účinnost systémů filtrace vzduchu tradičně posuzovala na základě jejich výkonu při zachycování částic o velikosti 0,3 mikrometru (μm) pomocí testu DOP (Dispersed Oil Particulate). Tento test byl poprvé vyvinut v 50. letech 20. století, tedy v době, kdy přesné měření částic menších než 0,3 μm bylo mnohem obtížnější.
Ačkoli test DOP poskytuje určité informace o účinnosti systémů filtrace vzduchu při odstraňování částic o průměru 0,3 μm nebo větším, nemůže určit účinnost systému filtrace vzduchu při odstraňování menších částic, jako je koronavirus SARS-COV-2, který má průměr mezi 0,25 a 1,0 μm. Nelze ji použít ani k určení, zda filtr čističky vzduchu dokáže odfiltrovat jiné respirační viry a bakterie, které jsou menší než 0,3 μm1.
Vzhledem k tomu, že většina čističek vzduchu HEPA na trhu nyní uvádí, že jsou účinné při odstraňování částic o velikosti 99,97 % až 0,3 μm, je nezbytné, aby výrobci objasnili, zda filtr v systémech filtrace vzduchu dokáže odstranit i menší viry a bakterie, z nichž mnohé jsou pro veřejné zdraví škodlivější.
V souvislosti se současnou pandemií již nestačí k prokázání účinnosti filtračního média použít test DOP.
Jak byl filtr IQAir HyperHEPA testován?
Filtr IQAir HyperHEPA ("filtr IQAir") v čističce vzduchu, jako je IQAir Cleanroom H13, prošel přísnými klasifikačními testy podle normy EN1822 a nejenže splňuje normu pro filtry HEPA - definovanou jako účinnost ≥ 99,97 % pro částice o velikosti 0,3 μm - ale dokonce tuto normu překračuje.
Zkušební protokoly ukazují, že filtr IQAir účinně zachycuje částice o velikosti až 0,14 μm v nejhorším případě při dvou různých rychlostech proudění vzduchu: 99,95 % při rychlosti proudění vzduchu do 240 m3/h (141 krychlových stop za minutu) a více než 99,5 % při rychlosti proudění vzduchu do 560 m3/h (330 krychlových stop za minutu).
Bylo prokázáno, že filtr IQAir zachycuje i částice o velikosti nanometrů s účinností nejméně 99,95 % při rychlosti ventilátoru 1 a 4 a s účinností 99,5 % při maximální rychlosti ventilátoru.
Závěr
Vzhledem k tomu, že země po celém světě pokračují v boji proti šíření viru Covid-19 a přijímají vhodná opatření ke snížení rizika dalších infekcí, je nezbytné, aby výrobci systémů pro filtraci vzduchu jasně uvedli, do jaké míry jsou jejich systémy schopny odstranit z ovzduší v místnostech malé částice, jako je koronavirus SARS-COV-2.
Klasifikace podle normy EN1822 jde nad rámec výsledků dnes již zastaralého testu DOP a poskytuje tuto tolik potřebnou jasnost. Klasifikace EN1822 by měla být považována za zlatý standard pro určování účinnosti filtrů používaných v systémech filtrace vzduchu.